TOP stavby světa

Chrám Boží moudrosti Hagia Sophia byl po více než tisíc let největší křesťanskou svatyní. Tuto velkolepou stavbu nechal postavit císař Justinián roku 532 a chrám stavělo 10 000 dělníků pouhých 6 let. Plánováním a provedením stavby byli pověřeni matematik Anthemius z Trallu a statik a architekt Isidor z Milétu. Výsledkem byl chrám spojující římskou představu říše s křesťanskou vizí božího království na zemi.

       Po vstupu do chrámu nejprve překvapí to, co zvenku není tak patrné, rozměry a prostornost stavby. Kupole o rozpětí 33 metrů posazená ve výšce 55 metrů na čtyřech trojúhelníkových opěrách (vyzdobeny anděly a plamennými křídly) symbolizuje nebe. Dalším překvapením je prosvětlení chrámu, které u tak velké stavby zajišťuje přes 40 oken ve spodní části kupole. Stěny jsou obloženy pestrobarevnými mramorovými deskami ze zeleného thesalského mramoru, červeného egyptského porfyru, žlutého numidského mramoru, světležlutého alabastru, světlezeleně žilkovaného mramoru z Karystu a bílofialově pruhovaného kamene z Frýgie. Sloupoví na galerii, odkud sledovala bohoslužby císařovna se svým doprovodem, je z nazelenalého mramoru a červeného porfyru a bylo dovezeno až z Efesu a Baalbeku. 

       Až do 9.století nebyla v chrámu žádná obrazová výzdoba. Mozaiky nad vchodovými portály a na empoře jsou až z pozdější doby. Nejznámější je Deésis z 13.století zobrazující Ježíše s Janem Křtitelem a Marií. Také mohutné bronzové vstupní dveře byly instalovány až v 9.století za vlády císaře Michala III. Po dobytí Konstantinopole sultánem Mehmedem Dobyvatelem byla Hagia Sophia (Aya Sofia) přeměněna na mešitu. Sultán osobně přihlížel, aby slavná díla minulosti nebyla zničena, ale pouze zabílena. Byly přistavěny čtyři minarety (každý minaret za vlády jiného sultána) a opěrné vnější oblouky zabezpečující stavbu před zemětřesením. Ve vnitřní výzdobě přibyly velké kulaté štíty se jmény Alláha, Mohammeda a prvních čtyř chalífů, zdobený mihráb a chráněná lóže pro sultána. V okolí chrámu je pohřbeno pět tureckých sultánů a přímo v chrámu na empoře naproti mozaiky Deésis je pohřben benátský dóže Enrico Dandolo, jehož křižácké vojsko město roku 1294 vydrancovalo. Jako mešita sloužil chrám až do roku 1934, kdy byl na Atatürkův (tehdejší prezident Turecké republiky) příkaz přeměněn na muzeum.