Jdi na obsah Jdi na menu
 


Socha Svobody (New York - USA)

11. 12. 2008

Historie

 

         Socha Svobody připomíná přátelství a pomoc, kterou Francie poskytla americkým osadníkům v jejich boji za nezávislost na Velké Británii započatém v roce 1776. Pouze Francie totiž poslala do Ameriky své vojáky. Francouzi chtěli také sochou Svobody vyjádřit sympatie nové republice vzniklé za Atlantským oceánem. Socha stojí na ostrůvku před New Yorkem od roku 1886. Bez podstavce měří po vrchol pochodně 46 m, s podstavcem ční do výšky 93 m. Dnes existuje její zmenšená kopie v Paříži jako připomínka jejího francouzského původu.

 

        Návrhem sochy byl pověřen sochař Frédéric Auguste Bartholdi. S konstrukčními problémy se obrátil na Alexandra Gustava Eiffela (konstruktéra Eiffel Tower). Ten měl za úkol vymyslet kostru a následně způsob přichycení kovových plátů na kostru ve vertikální poloze. Nejprve navrhl Bartholdi malý hliněný model, který byl ve výšce dospělého člověka. Druhý model byl vysoký tři metry. Třetí model udělali tak, aby byl čtyřikrát menší než socha ve skutečnosti. Čtvrtý a poslední model začali vyrábět ve skutečné velikosti. Podle modelu byla pak odlita socha z mědi. Hlava byla dokončena až nakonec. Modelem pro ženskou tvář byla Bartholdimu Isabella Eugenie Boyerová, vdova po proslulém výrobci šicích strojů Isaaku Singerovi. Hotová socha byla 4. července 1886 v Paříži slavnostně předána americkému velvyslanci, poté byla rozložena na části, které se do New Yorku dopravily na francouzské lodi Isere. V newyorském přístavu se poté dva roky sestavovala; měděné kusy byly obepnuty kovovými pásy, které bránily poškození. Sestavená socha pak byla umístěna na podstavec, který navrhl americký architekt Richard Morris Hunt.

 

         Časem se socha stala symbolem Ameriky. Během století, které uběhlo od jejího darování, došlo však zároveň k jejímu značnému poškození; zrekonstruována byla díky veřejným sbírkám. Při oslavě stého výročí vztyčení sochy na Liberty Islandu – Ostrově svobody (původně se ostrůvek nazýval Bedloe’s Island) – přísahalo vrchnímu soudci Warrenu E. Burgerovi věrnost Spojeným státům 5 000 nových Američanů. Dalších 20 000 lidí se ve stejnou chvíli stalo americkými občany díky satelitnímu přenosu. V roce 1984 byla Socha Svobody zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

 

Technická data

 

         Socha je vysoká 46 metrů, spolu s 47metrovým podstavcem je tedy vrchol pochodně ve výšce 93 metrů nad zemí. Socha váží 205 tun, v obvodu má 10,6 metru, ústa mají šířku 91 centimetrů. Pravá paže, držící pochodeň, je dlouhá 12,8 metru; jen ukazováček je dlouhý 2,4 metru. U nohou Svobody leží rozťatá pouta tyranie. V levé ruce drží socha desky představující vyhlášení nezávislosti, je na nich nápis JULY IV MDCCLXXVI (4. července 1776, den vyhlášení Deklarace nezávislosti). I její koruna se sedmi paprsky je symbolem svobody, kterou má vyzařovat přes sedm moří do sedmi kontinentů. Aby se návštěvník dostal až ke koruně musí vyjít 354 schodů. Na vrcholek podstavce to je jen 192 schodů. V koruně je 25 oken. Celková váha mědi v soše je 31 tun a celková váha oceli je 125 tun. Celková váha betonových základů sochy je 27 000 tun. Měděné pláty jsou hrubé 2,37 mm.Vítr o rychlosti 50 mil/hod způsobuje, že se socha naklání v rozmezí 7,62cm a pochodeň 12,70cm

 

Srovnání

 

         Pokud jde o sochy, není Socha Svobody ani zdaleka nejvyšší volně stojící postavou světa. Kupříkladu Matka Vlast volá! na Mamajově mohyle ve Volgogradu měří od paty k hlavě bez podstavce 52 m a po špičku meče 85 m. Největší na světě vůbec je Ušiku Daibucu, socha Buddhy Amitábhy v japonském Ušiku, která dosahuje 120 m (z toho podstavec 10 m).

 

Náhledy fotografií ze složky Socha Svobody